Klystýr a vše pro zdravé tlusté střevo

Postupně za námi pak chodila embryolozka. Ja byla poslední,  takže jsem slyšela, co ty ženy predemnou. Jedna měla stimulaci a měla jedno pěkné vajíčko, druhá měla nativ a neměla v něm nic. Takže trochu nic moc.  Naštěstí jsem byla tak ráda, že už to mám za sebou, že mi bylo jedno, kolik jich mají.

Minulý týden příteli jeho kamarád poslal fotku z ultrazvuku, že jeho partnerka je ve čtvrtém měsíci.  Snažili se neceleho půl roku. A to jí je přesně o 10 let víc než mně. 

Doktorka mi volala a řekla mi,  že mi našla masivní nález bakterie Gardenela. Takže se ruší inseminace a ani snažit se doma nebudeme.  Jediné co mi zbývá je ivf, na které bych měla začít stimulovat asi za 13 dní. Taková doba bez kousku naděje, které bych se chytila. Jen s hnusnou vyrážkou, 

V Gennetu už máme nějaký ten pátek schválenou žádost o IVF, takže jsem se s doktorkou dohodla, že jdem příští cyklus na to. A že teda druhý den cyklu přijdu na kontrolní ultrazvuk, protože těsně před menstruací jsem byla na ultrazvuku a už jsem tam měla dva docela velké folikuly 

A já si myslela, že to je rakovina, a on obyčejnej přechod. Já myslela, že jsem v rozpuku a místo toho už končím.

Už mi to přijde jako rutina – přijdu na ultrazvuk, píchnutí  Pregnylu do břicha a další den odběr spermatu a inseminace. Včera proběhla 6. Inseminace. Doktorka jako vždycky básnila o tom, že mám nádhernou sliznici (piju kontryhel) a úžasně načasovanou ovulaci (folikul prasknul v noci a inseminace byla následující den v poledne). Prý, že to by bylo, aby to nevyšlo. Spermiogram jsme měli taky vynikající.

Před samotnou inseminací mi dali do ruky stříkačku s upravenými spermiemi a já zkontrolovala jména na ní. Zákrok provedla samotná doktorka a ještě potom zkontrolovala, v jaké fázi je folikul.

Tak už beru pěkně dlouho kortikoidy/imunosupresiva na snížení imunity, abych mohla jít na IVF. Konkrétně Metypred.  Když jsem to brala první týden, tak jsem onemocněla, ač normálně nemocná nebývám.

Centrum asistované reprodukce si vybírá podle mě ve většině případů žena podle toho, aby se tam cítila komfortně, protože je to velice důvěrná a docela stresující záležitost. A to jsem velice pragmatický člověk, ale CAR jsem vybírala podle pocitu. Potřebuji, aby to bylo diskrétní, aby mi mohli nabídnout dostatek termínů, abych to mohla skloubit s prací, aby i budova z venku vypadala dobře….. Takže na prvním místě je doporučení, ať už je jakékoliv.

Už jsem tu dlouho nebyla, není to tím, že bych už všechno vzdala. Spíš naopak, akorát jsem nikam nepokročila a tak nebylo moc o čem psát.

  Tak jsem zase na přiblblých fórech o mateřství vyčetla super reference na jednoho akupunkturistu z Brna, který se přímo specializuje na podporu plodnosti. Tak jsem se objednala a dostavila, ale bylo to trošku zklamání. 

  Tak jsem na doktorech vydyndala, ať mě vezmou na folikulometrii o dva dny dřív než je běžné, když mám tak krátký cyklus. T

  Takže už mi totálně hrabe, koupila jsem si ovulační testy. Ač od toho všichni doktoři odrazují, i kamarádka, která si je furt dělala říkala, že je to k prdu. Ale co mám jinýho dělat?

 Tak skutečně bolesti břicha přišly až 6-7 den, špatně mi tentokrát nebylo vůbec, ani vlčí hlad, nic. Díky bohu. Nicméně 8 den po inseminaci a 10 den po Pregnylu už to nemůžu vydržet, tu nejistotu.

 Jak jsem již zmiňovala, ve středu mi píchli injekci Pregnylu a v pátek jsem podstoupila inseminaci. Injekci mi píchli do břicha pod kůži, takže jsem prakticky nic necítila a za hodinku od vpichu už nebylo po jehle ani památky. Jsem si jistá, že do onoho pátku, kdy jsem podstoupila inseminaci, jsem nepociťovala ani nejmenší problém, podstoupila jsem ji za naprostého klidu a uvolnění.

  S přítelem jsme se dohodli, že by pro nás dítě neznamenalo problém v září 2011 a tak jsem okamžitě přestala brát antikoncepci. Nijak zvlášť jsme se nesnažili, nekoukali na ovulaci a občas vyvrcholil i mimo mě. O půl roku později jsme si řekli, že by dítě nejen, že neznamenalo problém, ale že nastal čas, kdy bychom přírůstek radostně uvítali. 

 Už přes půl roku mě trápí častá menstruace a to konkrétně teď se to ustálilo, poslední 3 měsíce, na periodě v délce 20 dní. Zašla jsem proto na gynekologii, kde mi doktorka předepsala hroznou šílenost – hormony. Řekla jsem jí, že si to ještě promyslím, ale nevyzvedla jsem si to, za což mne o měsíc později pěkně sprdla. A řekla mi, že pokud chceme dítě, musíme pro to něco dělat.

 Začala jsem si počítat plodné dny. Nikdy jsem je moc neřešila, ale situace už dospěla tak daleko, že i já se musím "snížit" k této technice.

 Je to tak, nechala jsem si v 17 letech předepsat antikoncepci Diane35, chtěla jsem ji na pleť, měla jsem akné. Nebylo sice nějak šílené, ale já chtěla mít pleť dokonalou jako každý teenager. Musím říct, že roky s touto antikoncepcí byly moje nejšťastnější, co se týká nálady a vzhledu. Cítila jsem se sebejistě, uvolněně, studovala jsem levou zadní, měla jsem krásnou pleť, vlasy, nehty, všechno. Měla jsem na den přesnou menstruaci a o bolesti jsem ani nevěděla. Taky se mi menstruace upravila co se týká množství krve, které předtím bylo nadměrné.

Již rok a půl neberu antikoncepci. První rok jsme se sice aktivně nesnažili, ale ani jsme se nijak nechránili.

  Pokud jste se rozhodli, že budete mít děťátko, chystáte-li se tedy na těhotenství, pak je vhodné 3-6 měsíců před otěhotněním brát vitamíny, které dodají vašemu tělu vše, co potřebuje. Vhodné jsou následující druhy vitamínů:

 Ženy, které mají celiakii a nedodržují dietu, buď proto, že se jim nechce, nebo proto, že o své celiakii ani neví, se vystavují riziku potratů v počátečním stádiu těhotenství. Toto je pro ženy, trpící celiakií typické, většinou má děťátko v bříšku opožděný vývoj a nakonec u něj úplně zmizí známky života.

  Připravovat na těhotenství by se žena měla zhruba šest až tři měsíce před samotným početím. Jedná se o staré známé rady jako je: nekouřit, nepít alkohol, zdravě jíst, cvičit, zařadit do stravy další vitamíny (viz další článek). Pokud se již delší dobu snažíte o miminko, všechny tyto aspekty také zvýší šance na otěhotnění.