Klystýr a vše pro zdravé tlusté střevo

Tak můžu začít rodit už kdykoliv, miminko má už přes 3 kg (doufám), protože mi ho už dávno neměřili. Už sebou nosím neustále dýni.

Pohyb je čím dál tím namahavejsi. Už si netroufnu doběhnout tramvaj, což jsem ještě minulý týden v pohodě zvládla. Chodím jak kačer! Břicho mi jaksi povislo dolů a boleji mě neuveritelne trisla. Miminko hodně kope, hlavně večer, to kvůli tomu ani nemůžu spát. Mám pořád chuť na něco dobrého, ale musím se krotit protože mě minulych 14 dní brutálně bolely zuby. Vždycky tři dny jeden, pak tři dny druhej,  pak dva najednou.  No šílený, kazdej den mě něco ukrutně bolelo. K zubaři jsem nešla, jelikož nevím, co bych mu řekla,  že mě kazdej den bolí jinej,  tak s tím něco udělejte. Říkala mi kolegyně,  co je taky v 9. Měsíci, že ji zuby taky bolí  a zubař ji řekl, že má prekrvene dásně, že je to v těhotenství úplně normální.  Pomůže čistit často nití, mezizubnim, docistovacim a hlavně vše curaprox. Prý ji to pomohlo.  Nicméně já toto vše už dělám nějaký ten pátek běžně, takže nevím, co s tím. Všechny dny jsou tak nějak stejné, sotva preziju, a když udělám něco mírně užitečného, tak je to svátek. Stavila jsem se na financaku pro kopii loňského přiznání a na socialce se zeptat, zda mám vše správně podané pro posílání mateřské, což mi potvrdili. Takže teď už zbývá jen dostat z VZP příspěvek na předporodní kurzy a vyzdimala jsem stát co to šlo. 

O Aniballu: Je to balónek, který si zasunete do pochvy a přifouknete a následně vytlačíte. Je to příprava na porod, masíruje se tím hráz a žena se učí tlačit. Stojí asi 1200 Kč. Používá se s lubrikačním gelem a někdy také s kondomem.

Když jsem se ptala porodní asistentky v Podolí, tak mi ho nedoporučila. Hlavní důvody jsou, že ženy se uvnitř při cvičení nepatrně potrhají a může pak dojít později k inkontinenci. Taky že prý žena, která cvičila, asi půl roku po porodu uvnitř vypadá, jak kdyby už odrodila více dětí. Když se ale člověk podívá na internetu na ty pozitivní reakce, tak se mu to těžko věří. I když nějaký velký strach z porodu nemám, i tak se bojím, hlavně, aby to pro dítě nebyl stresující zážitek. Protože údajně děti, které zažijí traumatický porod jsou pak více ubrečené a nervózní. A když připočtu, že by u toho tlačení při porodu mohly vzniknout nějaké komplikace, např. pupeční šňůra nebo nevím co, tak si říkám, že radši risknu dřívější inkontinenci než postižené dítě. Takže do toho jdu! Poprvé jsem byla ráda, že jsem ho tam vůbec nacpala srolovaný a neumím si teda moc představit, jak to natrénuju na 30 cm, ale už ten pocit, že vím jak tlačit mi ještě více pomohl nebát se porodu, ba se dokonce těšit. Uvnitř jsem ho napoprvé nafoukla asi na 19 cm, ale vytlačila jen 16 cm.

Vždycky jdu jen přes mírnou bolest, musím si u toho zakřičet. Pokroky s Aniballem:

1. cvičení - 16 cm - středa
2. cvičení - 18 cm - čtvrtek
3. cvičení - 19 cm - pátek
4. cvičení - 20 cm - neděle
5. cvičení - 21 cm - pondělí
6. cvičení - 21,5 cm - úterý
7. cvičení - 22 cm - středa
8. cvičení - 23 cm - čtvrtek
9. cvičení - 23,2 cm - pátek (flákala jsem to)
10. cvičení - 24 cm - pondělí (dva dny přestávka, měla jsem nějaký malý zánět) 
11. cvičení - 24,5 cm - úterý
12. cvičení - 25 cm - středa
13. cvičení - 25,5 cm - pátek (čtvrtek přestávka, to nám to krásně jde po 0,5 cm denně)
14. cvičení - 26 cm - pondělí (v neděli přestávka, těch 26 je nevídaný úspěch)
15. cvičení - 26,2 cm - úterý (nějak jsem víc nemohla dát)
16. cvičení - 27 cm - středa (to jsem se fakt hecla,bolest, ale zítra termín, cítím se trochu odřená na hrázi, ale to i včera a po pár hodinách je to ok)